Aeslin Radostná

Jak začít? Proč toto píšu? Co se stalo? Kolik mi je let? Nebo kdo že to vlastně jsem? Pojďme to vzít od začátku...

Jmenuji se Aeslin Radostná a pocházím z malého městečka Port Royal. Moje rodina byla vždy označována sice jako mocná, avšak poněkud kontroverzní. Můj otec byl expert v oblasti soubojových kouzel, avšak jeho největší vášní bylo vždy moře. Po své úspěšné kariéře na Ministerstvu Kouzel si pořídil loď a odplul prozkoumávat zákoutí světa. Den, kdy odplouval, byl dnem, kdy byl naposledy spatřen.

Moje matka dlouho nevěděla, že je čarodějka. Její rodiče ji opustili a ona vyrůstala v mudlovském sirotčinci. Navzdory nepřízni osudu z ní vyrostla moudrá a laskavá žena, která se stala učitelkou. Že má magické schopnosti si uvědomila až po svých 25. narozeninách, kdy se seznámila s mým otcem. Opustila mudlovský svět, avšak nadále se věnovala vzdělávání nové generace - jen mudlovské hodiny chemie vyměnila za hodiny kouzelných lektvarů, které, jak se ukázalo, měla vždy v krvi - moje matka je totiž přímým prapotomkem Maluni Kakoni.

A zde přichází na řadu můj příběh. Jak sama často říkám, jsem po obou svých rodičích - otcovy soubojové schopnosti jsem předvedla zejména ve svých studentských letech v Soubojnickém klubu školy Čar a Kouzel na Březové, matčina vášeň pro lektvary a učení pak převládla při volbě mé kariéry. Má Kakoňská krev se projevila nejen při rozřazení do kolejí, ale i v talentu na lektvary. Zajímalo mě však i věštění a mudlovská studia. Věděla jsem, že ve škole Čar a Kouzel na Březové se mohu těmto oborům věnovat bez omezení, proto byl její profesorský sbor po ukončení mých studií jasnou volbou. Netušila jsem však, co mě s touto volbou čeká.

Stala jsem se novou ředitelkou koleje Kakoňa a profesorkou věštění, časem i lektvarů. Po prvních letech ve funkci profesorky, přišla škola o ředitele. S profesorkou Ayou jsme se této funkce ujaly s tím, že do dalšího školního roku najdeme vhodného nástupce. Jaké bylo mé překvapení, když funkce ředitelky školy připadla mně. Navzdory velké nervozitě a respektu z této funkce, jsem se jí ujala.

Školu jsem vedla několik let, vše fungovalo hladce, navzdory mnohým útokům nepřátel. S profesorským sborem se nám vždy podařilo problémy vyřešit a studenti v bezpečí dokončili školní rok. Vše fungovalo až do oné osudné noci, kterou nikdy nezapomenu. 25. července 2020. Starobylý mocný kouzelnický řád se dokázal dostat do školy přes všechny naše ochranné bariéry a připravit mě o mé schopnosti. Nevíme, proč to udělali a nevíme, jak kouzlo zvrátit. Ztráta mé magické moci však neznamená jenom nemožnost používat kouzla, avšak také to, že kouzla již seslaná, ztrácí svůj efekt. Proto jsem se rozhodla po tomto incidentu s těžkým srdcem opustit naši školu a vydat se hledat řešení. Nikdo nedokáže říct, zda se ještě někdy budu moci vrátit, zda své schopnosti získám včas zpět a budu opět moci učit nadějné kouzelníky a čarodějky.

Proto píšu tenhle stručný životopis - aby i studenti, kteří do naší školy teprve přijdou věděli, kdo byla ředitelka Aeslin a ti, které jsem měla tu čest učit, aby nezapomněli, že hledám způsob a cestu zpět ke svým magickým schopnostem. Bez nic zde totiž už mnoho let nebudu.